Červený Kostelec - 2.díl

28. října 2009 v 22:26 | Lucka |  závody
Sobota ráno. Oteklé a bolavé koleno mě utvrdilo, že s ním na koloběžku nastoupit nemůžu. Nedalo se nic dělat - s Didou pojede Zdeněk. Nahlásili jsme změnu organizátorům. Zdeněk vyvenčil holky a šel si s Petrou projít trať. Starty začínaly ve 12 h běžci. Zdeněk měl startovat až v půl 3. Času dost, to se ještě stihneme podívat na nějaké starty.
Dala jsem Idu do Croozru a šli jsme se podívat na starty spřeženích neboť běžce jsme už nestihli. Chvílemi trochu mžilo, ale jinak počasí bylo docela dobré. Pouze psi a závodníci se z tratě vraceli pěkně zabahněný. Přišel čas, Zdeněk stál s Didou na startu - 3-2-1-START. Dida vyběhla pěkně. Bohužel její nadšení trvalo asi jen do poloviny tratě, pak zvolnila. Do cíle přiběhli v těsném závěsu za jinou koloběžkou. Od tohoto závodu jsem očekávala hodně, neboť poprvé Dida startovala v kategorii SC11, což je kategorie koloběžka s čistokrevnými psem. Byla zde rovnocená konkurence v podobě 5 dalších husky. Přesto Zdeněk s Didou do cíle dorazili jako poslední ve své kategorii. Zdeněk se v cíli vydýchával a Dida vypadala jakoby ani nic neběžela. Za to nás s Idou vehementně vítala. Zdeněk osprchoval koloběžku a společně jsme šli na chatu. O něco později se Zdeněk šel projít s Kesy, zatímco Dida odpočívala v autě.
Odpoledne odjela Linda s Jardou a Tadeášem. Ještě před jejich odjezdem si Ida s Tadeášem pěkně pohráli a "pokecali".
Pomalu den přešel ve večer. Jelikož v hospodě bylo místo a začala tam hrát kapela, vzali jsme na chvíli Idu sebou. Seděla v autosedačce na židli u stolu a celou dobu se smála a hrála si. Zdeněk došel vyvenčit holky a my si užívaly klidné atmosféry v podobě vyprávění zážitků z trati apod. O něco později Ida začala plakat a tak jsem s ní šla do chaty, kde dostala najíst a skoro ihned usnula. Já jí následovala velmi brzy. Zdeněk s ostatními přišli v ranních hodinách.
Neděle ráno. Počasí se docela umoudřilo. Koleno také. Starty začínaly v deset hodin a tak jsem se s Idou šla podívat na pár spřežení než bude Zdeněk startovat s Didou. I dnes bylo počasí podmračené a závodníci i jejich psí týmy vraceli z trati krásně zabahněný.
Jak jsem se tak potulovala kolem startu a cíle, nedalo mi to a přihlásila jsem Idu do dětské kategorie s tím, že budeme závodit s kočárkem. Neměly jsme být sami. Vlastně nás pro to nadchl Roman Zasadil, který chtěl závodit se svou 7měsíční dcerou Terezkou. A tak nějak se stalo, že jsem prošvihla Zdeňkův a Didin start, když jsem šla pro Kesy s kterou měla závodit Ida. Když jsem se vrátila s Kesy a Idou, byla většina závodníků na koloběžce už v cíli. "Kde jsou?" říkala jsem si v duchu. Konečně se Dida se Zdeňkem objevili na obzoru. Dida si všimla Kesy a chtěla jít za ní.
Jelikož jsem s ní stála ještě před cílovou rovinkou, tak Zdeňkovi nezbylo nic jiného než Didu posledních pár metrů do cíle přemlouvat, aby ještě běžela. Stále se otáčela po Kesy a chtěla jít za ní. Na výsledný čas toto zdržení, ale vliv nemělo, neboť dnes se Didě moc běžet nechtělo a tak obhájili poslední místo.


Po dojetí posledního závodníka se měla odstartovat dětská kategorie. Zdeněk se nabídl, že to s Idou a Kesy odběhne. Odvedla jsem tedy Didu do auta, aby si mohla odpočinout a napít se a hurááá zpátky, abych neprošvihla start dětské kategorii.Bylo to velkolepé. Dětí bylo přihlášeno hodně a tak byly rozděleny v několika kategoriích.

V první řadě byly vyrovnané 4 kočárky a za nimi děti s rodiči i bez. Bylo odstartováno. Tatínci to vzali vážně a rozběhli se s kočárky. Do vedení se dostala Kesy se Zdeňkem a Idou a vedení si udrželi až do cíle. Na Kesy bylo vidět, že závod jí bavil.

Celá trať měřila jen pár metrů,ale přeci jen, už když jsem vedla Kesy do kempu, začala táhnout a bylo vidět, že chce běžet. Měla jsem z Kesy velkou radost. A ze Zdeňka s Idou také. Ida celé dění sledovala a chechtala se. Drncání má ráda.

Kolem druhé hodiny bylo vyhlášení. Nejdříve vyhlásili dětskou kategorii. Bylo pro nás překvapením, že neudělali zvlášť kategorii "kočárky", ale vyhlásili je v kategorii děti 0-6 let. A tak se stalo, že první tři místa obsadily batolata.
Na prvním místě se umístila Ida a dostala velkého plyšového králíka, kterého hned objala a tahala za uši.
Po vyhlášení dětí následovalo losování jednoho dítěte, které vyhrálo horské kolo a pak už vyhlášení klasického závodu.
Po rozdání cen nastalo loučení, cesta domů a těšení se na další závody.

Časem přibudou i další fotky na: http://anderka.rajce.idnes.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hrobnice Hrobnice | 3. listopadu 2009 v 6:29 | Reagovat

...no vidíš, jak krásně si vylíčila akční dětskou ktg. A plyšák je hezká odměna pro mimča. A příště před závodama bacha na koleno!

2 Kyselka Kyselka | 4. listopadu 2009 v 14:34 | Reagovat

Budu se snažit. Asi si pro jistotu pořídím chrániče na kolena. Začíná být kluzko a ... ;o)

3 Barbora Barbora | 3. února 2010 v 19:36 | Reagovat

Co nějaké další povídání?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama