Dida, alias Dida z Hrobu
je rok a půl stará černobílá hnědooká fenka sibiřského husky.

Narodila se 14.12.2008 v Hrobu u mé kamarádky Jany Holé její fence McKenzie Bílá Vydra a Joker Collection Astig. Dida byla z 8 štěňat a její sourozence potkávám na závodech.
Už když jsem jí viděla poprvé v lednu, kdy jí byl měsíc, zamilovala jsem se do ní. A nemohla se dočkat až si pro ní přijedu. Konečně 2.2.2009 jsem si jí odvezla domu. Jeli jsme pro ní se Zdeňkem a Kesy, která si tu malou chlupatou kuličku očuchala a víc ji nevěnovala pozornost. Další kámošení s velkou tetou proběhlo už doma. Vše dopadlo dobře, Dida se postupně naučila, co smí a nesmí si ke Kesy dovolit a nyní, kdy jí je už rok a půl honí Kesy po zahradě, skáče po ní, kouše do ní a Kesy si to nechá líbit. Někdy je to Kesy, kdo honičku na zahradě vyprovokuje, ale většinou to bývá Dida. Ovšem Dida pozná na Kesy, kdy na hraní nemá náladu a tehdy si jde hrát buď s míčkem či nějakým pěkným polenem a nebo jen tak pozoruje dění okolo.
Dida už jako štěně byla hrozně mazlivá a přátelská. To jí zůstalo do dnes. Stačí na ní promluvit a už mám olízaný obličej, nebo její packy na ramenou, když zrovna sedím. Pořád vrtí ocasem a je stále veselá. (Taková Kesy nikdy nebyla). S Didou jsem chodila na volno až do jejích skoro 7 měsíců (než mi poprvé utekla za srnkou). Bylo to něco úžasného, protože ani tohle jsem od Kesy neznala. Ta mi utekla hned, jak jsem jí odepla z vodítka. Kdežto Dida ne. Pobíhala vždy jen kousek přede mnou, nechala se bez problémů

kdykoliv přivolat a když náhodou odběhla na jinou cestu, hned se ke mě a Kesy vrátila. Tyhle naše společné procházky Kesy na 10 m vodítku, Dida poskakující okolo nás na volno, jsem si opravdu užívala.
Párkrát mi Dida jako malá utekla pod plotem na sousedovic parcelu. Vždy ale přiběhla zpět, stačilo na ní jen zavolat a ona s vrtícím ocáskem přiběhla buď k brance a nebo mi ukázala díru, kterou utekla, jen aby byla u mě a u Kesy. (Kesy naštěstí nikdy s Didou neutekla, nevím zda by se holky vrátily tak lehce, když by byly spolu?).
Dida je také hodně temperamentní a ráda běhá zvláště u koloběžky. A tahá. Což je pro mě další nová zkušenost, protože Kesy v posledních letech na závodech běhala jen sama za sebe, proč pomáhat paničce, jen ať se také trochu snaží?
Dida má oproti Kesy jinou stavbu těla a srst. Dida teď váží 17 kg a Kesy 18 kg, přesto vypadají, že je mezi nimi větší váhový rozdíl. Dida je nohatá, hubená s krátkou srstí a dlouhým hubeným ocasem a Kesy má srst huňatou jako medvěd včetně huňatého ocasu, hruď širší a nohy kratší než. Obě jsou haskounky, ale přesto jsou každá tak úplně jiná vzhledem, povahou ale i věkem. Dida je ve svým roce a půl střeštidlo, Kesy je ve svých 11 letech klidná dáma, kterou hned tak něco "nerozhodí". Přesto si spolu rozumí, hrajou si, jedi vedle sebe z misek a když s jednou odejdu pryč, druhá vyje v kotci. Po návratu se holky musí nejdříve navzájem očuchat a pozdravit.

Více fotek na: http://anderka.rajce.idnes.cz
Blog se ti moc povedl. Další psí počteníčko. A zdravím Didušu i Kesynku. A samo že i člověčí členy smečky.